Listopad 2016

Klidně ještě jednou aneb filmové blaho

29. listopadu 2016 v 21:09 Autorův výkřik
Rozhodla jsem se napsat článek i na téma filmů které si opakovaně ráda kouknu a samozřejmě jsem opět vybrala z filmů z poslední doby. Upozornuji, to že se filmy libí mě neznamená že hned automaticky se budou líbit i vám. Děkuji že budete respektovat můj názor.
Teorie všeho
Moc mám ráda filmy podle skutečných událostí a obvzlášt poté co jsem viděla trailer na výše zminovaný film jsem ho musela vidět. Prapodivně mě nezklamal. Obdivuji pana Hawkinga, za to čím si prošel. Vím že filmaři něco přikrášlili ale uchvátilo mě to dokonce mi ukápla slzička. Z prvu i když jsem čekala realistickejší příběh a ne romantický jsem si příběh oblíbila, depresivní místa byli skvěle natočené a klobouk dolů Eddiemu Redmayerovi za ztvarnění Hawkinga. Úpřimně bych ani na druhý moment neřekla že hrál i v Jupiteru, dokud jsem neviděla obsazení. Dominoval celému filmu a uchvátil mě, teším se na Fantastické zvířata v jeho podaní.
Velká šestka
"Ahoj, jmenuji se Baymax, a jsem tvůj osobní zdravotník." a "Balalala." jsou dvě věty které si rozhodně zapamatujete. Pro mě velice osvěžujicí pohádka, dokud jsem ji teda neviděla se synem po padesaté. Děj se odehravá v San Frasokyu kde mladičký vědec, odmaturoval v 14, se pokouší s bráchovou partičkou kamaradů zachránit svět. kčné scény tam nechybí a hlavně hlášky jako chlupatý tigr se vám vypalí do hlavy. Uznavám dokonce i po 50x se zasměju a je to jedna z mnoha pohádek které mě neomrzí. Podstatnou věcí je že pohádka je na Marvel styl a nezpivá se v ní ! Sláva !
E.A.Poe: Podivný experiment- Eliza Graves
Podivný experiment to bylo stáhnout, četla jsem pár povídek od E.A.Poa a líbili se mi. Byli temné, děsivé, nasilné prostě monstrozní, takové jaké může napsat jen on. Děj se odehravá v psychiatrické léčebni v 19 stol. Neptejte se mě nakolik je stoleti realistické nebo medicínske termíny spravné. Ale ten film mě dostal, tím jak se tam propletá lež, podvod. V té době se i homosexualita léčila šokovou terapii nebo ledovou vodou, pacienti se zavírali do kobek a do cel. Ale když mladučký doktor dojde do této léčebny přijde na to že tady se chovají k pacientům jinak, vlídněji a hlavně lidsky. A to oproti tehdejší době je rozdíl.
S láskou, Rosie
Ano částečně usmrkaný filma ale to asi jen z toho důvodu že v určité fázi filmu jsem ji úplně chápala. Ano ej to film o lásce a ukazuje jak málo stačí k tomu aby jste udělali chybu svého života. S nadsázkou nám ukazuje propletený osud dvou lidí kteří se obchazejí. Je to proloženo humorem na kterém se vážně zasmějete, ne jak to byvá u některých trapných komedii. A taky jsou tam samozřejmě tzv držkopády, neboli momenty kdy člověk padá dolů a sleduje jak se mu hroutí svět. Možná si někdo bude myslet že to je jak pohádka ale i přesto že nejsem romantická duše, jsem toho názoru že lidi si k sobě časem najdou cetu takže tento film mě oslovil, hlavně z toho důvodu že mi přijde realistický.
Za mě pěkný den a přijemné sledovaní filmů, pokud se a nějaký kouknete nebo jste už viděli budu ráda i za vaše názory.

Stačí jen jednou, filmy co mě málem zabily

29. listopadu 2016 v 21:08 Autorův výkřik

Před pár dny jsem koukala na film a z toho vzniklo, že sestavím takový menší seznam filmového odpadu, za poslední dobu mám pocit, že s těmi filmy to jde čím dál do kytek. Ano, letos má vyjít několik "fenomenálních" pohádek, na které dlouhodobě dělají reklamu ale podle toho co jsem letos už viděla, začínám se děsit. Prosím neberte to jak žebříček, vážně spíš seznam filmů které mi stačili vidět jednou, nejsem žádný machr na recenze nebo tak a zas nestojím o zveřejňovaní svého názoru, na nějakých kinematografických portálech aby se někdo do mě navážel. Berte to tím pádem s nadhledem.
Jupiter vychazí (a doufám brzy zapadne)
Nečekaný začátek o uklízečce, a pak se to svrhne v meziplanetární boj o moc. Mám Milu, hlavní herečku, ráda. Hrála v dost filmech, například v kombinaci s Justinem Timberlakem jsem ji milovala a taky co si budeme nalhávat je přirozeně pěkná, a ně nějaká plastiková kravka které nám většinou Hollywood podstrkuje. Ale tady to asi končí ohledně toho co se mi na filmu libí. Prapodivná mutace Channinga je ještě horší než když ho natáhnete do trenčkotu na balet, nikdy jsem nebyla nějak jeho extra velká faninka ale viděli jste, jak v tomhle filmu vypadá? Prapodivná bradka, špičaté uši a snaha o chovaní na drsňáka. Naznačili tam nějakou mutaci, ale nějaká proměna ve filmu neproběhla, nebo možná ano, ale já v tom momentě asi musela usnout, protože to byl nejhůř zahozený čas. Více méně abych to shrnula, dvě hodiny čekáte, co se bude dít a pak přijde vysvobození ve stylu závěrečných titulek. Jsem ráda, že jsem na to nešla do kina, protože trailer vypadal slibně, a o to je to smutnější, že nejzajímavější věci z filmu se vlezli jenom do traileru, a ve filmu už to bylo o ničem.
Padesát odstínů šedi
Ano, po delším přemyšlení to sem zařadím. Kniha se mi líbila nech si říká, kdo chce, co chce, že to je pro staré panny které nikdy nezažili šoust. Ale film? Herečka co hraje Anastasii, vypadá jak třicítka, přitom kniha je jiná. Ano je těžké vyhovět knižním předlohám, to víme už po nejednom filmu. Ale pardon, obsazení úplně zazdilo to, jestli se chci na to podívat. Jelikož jsem dostala dárkem lístek tak jsme šli na to s kamarádkou do kina, ano byl to krásný Valentýn, ale pan Grey se svým bobrem o to vůbec nezavděčil. Scéna, která mi utkvěla v paměti, bylo to, jak šli letět na konci filmu ale jinak prázdno. Fráze vytrhnuté z kontextu a mírně retardovaný výraz Jamieho kazil scény kompletně, teda jestli tohle doma ukazuje ženě jak svůdný výraz tak ji dopředu lituji. Scéna ale která mě pobavila nejvíc byla když Anastasie volala Christianovi, totááálně na mol, ale kdo by se tomu nezasmál když to je tak ze života. Upřímně film jsem viděla poté ještě jednou a to s kamarádem, protože jsme se u toho jen chlámali, samozřejmě utkvěla mu v hlavě jediná věta to: "Já se nemiluji. Já šukám." Není se čemu divit. Za mě palec dolu a smazat s hard discu.
Popelka
Byla jsem takový blázen, že jsem za tohle vyhodila prachy, ne kecám, vlastně jsem na celý ten film šli kvůli krátkému dodatku z Frozen-Anna birdthday. Asi nejlepší část na celém filmu, ještě s reklamou a Helenkou. Vlastně děj známe všichni, karikatury sester taky, macecha měla celkem styl a princ, no ten byl jak princ. Hloupé holátko a Elka no to je asi kapitola sama o sobě. Vlastně na celém filmu se mi nejvíc líbili kostýmy, šaty, prostředí. Taky co jiného chcete koukat, když je to omletá pohádka na milion způsobů. Neurazil, neohromil, ale znova to vidět nemusím. A když jsem takhle zpětně četla hodnocení tak sem musím dát výňatek z jednoho komentáře.
RedAk:
"Jít do kina na vskutku překrásný a dojemný příběh o Popelce a jejím princi Popelníkovi, který byl zvariován již tolikrát, že Popoluška, ako by povedali bratia Slováci, stihla mít za dobu své existence všechny barvy kůže, všechny přízvuky, oči zkosený do všech úhlů, byla v knížkách, ve filmech, v muzikálech, na dětských besídkách a dokonce si zahrála i ve dvouhodinovém celovečerním pornu! Proč si to teda nedat po tisící znovu, že ano."
Ex Machina
Mám ráda futuristické filmy a tento taky měl světlé chvilky, ale nevím, proč nebavil mě. Idea se mi líbila a i ukončení, ale psychologické profily vůbec. Přítel když to překlikal tak vlastně vyhlásil, že na to ani nemusí koukat a já mu poté co jsem to viděla, musela jsem mu dát za pravdu. Líbilo se mi grafické zpracovaní a věci kolem výpravy, dokonce obsazení bez nějakých hvězdiček. První půlka by celkem šla a druhá byla taková, co se kdy něco stane a ono pořád nic. To už jsem si radši koukla Chappie a alespoň se trošku zasmála, když je už o UI.
Sedmý syn
Původně jsem tenhle film nemínila zařadit, ale když mě tak vytočil. Ano momentálně se ve mě ozývá moje druhé já- knižní fanatik. Líbil se mi po technické stránce, ale přesto jsem čekala něco víc. Prostě temné prostředí, strašidelné monstra, víc hororovější zpracovaní. Ano měla jsem málem zástavu srdce z upálení Jona Sněha ale pak to skončilo. Četla jsem knihu a dokonce mám doma i druhý díl, a když jsem to dokoukala tak jsem hned vystartovala hrabat do své knihovny s tím, že něco podobného doma mám. Ani nechtějte vědět, jaký šok mě čekal, když jsem přišla na to, že to má být ten samý příběh! Dějová linie je úplně někde jinde a to nemluvím o věku postav. Celá zápletka je protočená a natřená nějakým pozlátkem milostného příběhu. Přitom to tak nemá být! Film jsem viděla ale poté co jsem si uvědomila děj knihy, mě prostě nebavil. Další z mnoha špatně zfilmovaných knižních předloh. Kdo nečetl knihu, doporučuji kouknout, ale pokud jste ji četli tak se tomu vyvarujte, jinak vám bude stoupat tlak tak jak mě.
Nejsem nějaký odborník na filmy, prostě jsem jich jen viděla dost a jako každý mám své preference. Myslím si, že ani na jeden z těchto filmů se už nepodívám a pokud tu chybu znovu zopakuji tak jedině tehdy, když zapomenu jaký to byl propadák.

Když jde inspirace a čas proti nám aneb Writer's block

29. listopadu 2016 v 21:06 Autorův výkřik
Když jde inspirace a čas proti nám aneb Writer's block
Asi není nikdo, kdo by ho neznal, téměř každý kdo někam zveřejňuje, si tím prošel, a pokud nezveřejňuje tak prostě mu to jen tak nepřišlo. Každý WB máme jiný, to je jasné. Základ celého problému je inspirace. A ta právě nepřichází, anebo přichází, ale s totálními hloupostmi. Prošla jsem si několika fázemi WB a teď asi doléhá na mě ten nejhorší druh a to je čas. Ale projdeme si to postupně.
· Vím, co chci psát, ale nemám to kdy psát.
· Nevím, co budu psát, ale mám čas.
· Mám nové nápady k příběhům, ale stávající se mi nedaří dopsat.

Trapné, nudné, štve mě...

29. listopadu 2016 v 21:05 Autorův výkřik
Trapné je když.....
...máte díru na silonkách.
...když se snažíte říct vtip ale nepamatujete si ho celý a upravíte ho.
...máte spocené kola pod pažemi.
...jste v obchodě a vybírate něco z regálu zatím co vaše dítě fluše na zem.
...zapomenete na někoho narozeniny.
...zeptáte se na cenu a pak to zakecavate, protože je to drahé.
...pozdravíte někoho cizího, protože jste si ho spletli s kamarádem.
...když maminka někomu řiká historky s dětství.
...rodiče mluví o sexu.
...když řeknu nějakou pitomost v češtině, jako inženýř, přepáč.
...někdo vypraví moje opilecké historky.
...máte každou pomožku jinou.
...potkáte starou kamáradku s kterou jste se přestali bavit a pozdravíte se ze slušnosti.
....píšete články které nikdo nečte...
Nudné je když...
...musíte čekat (vlak, autobus, doktor)
...koukáte na film s přítelem jen proto aby jste nepřiznala že už jsi ho viděla.
...poslouchat žvásty některých lidí.
...nemám co číst.
...čekáte až si dítě dohraje na nočníku a konečně se po dvou hodinách vyčurá.
...jsou 3 ráno a chcete si s někým povídat ale nikdo není online.
...vaříte pořád to samé dokola.
...musíte vyžehlit několik praček prádla.
...utiraní prachu.
...poněkolikaté vysvětlujete tu samou věc.
Štve mě když...
...se nevím rozhodnout co mě v daný moment šve víc.
...mi můj syn odmlouvá a přitom pořádně neumí mluvit.
...se spalím.
...mi lidi lžou nebo mě z něčeho vynechají.
...se na něco ptám a dostanu odpověď nevím.
...nestihám kafe.
...mě řeší lidi kteří mě neznají, nebo se do mě navažejí.
...chci někomu pomoct ale nevím jak.
...něco nestihám nebo nemám na to čas.
...se snažím a hodně a nakonec to přejde bez povšimnutí.
...se nudím.
...mě někdo ignoruje bezdůvodně.
...musím čekat rok na novou sérii GoT.
...se chci kouknout na nějaký nový film ale pořád se nedá stáhnout nebo je v hrozné kvalitě.
...mě někdo prozvaní jen pro to aby mě nasral nebo aby si ušetřil kredit.
...mi blog počitá v článku znaky které tam nejsou.
...když si lidi ze mě dělají srandu kvůli tomu že neumím plynule mluvit,psát česky.
...je tolik věcí co mě štvou a nevím se dát do klidu.

Prostě Vánoce!

29. listopadu 2016 v 20:54 Oddechovky
Maria s nadšením vylezla z postele. Byli Vánoce, dnes bude s rodinou koukat na pohádky, čeká je skvělá hostina od maminky a samozřejmě dárky. Jako první zapadla do koupelny a po rychlé sprše se oblíkla do svého vánočního pyžama. S rodinou měli takovou menší tradici. Že se všichni u snídaně potkají v pyžamu a celé dopoledne sledují pohádky.

Teplá polívka a krajíc chleba

29. listopadu 2016 v 20:51 Oddechovky
Po ulici šel muž v špinavém ošuntělém kabátě. Pomaly kráčel a opatrně našlapoval na zem. Když jste si ho dýl prohlíželi tak bylo vidiet jak mírně kulhá. Na chvýlu zastavil a proběhl pohledem celou ulici. Špinavými rukami v děravých rukavicích si zarazil čepici neidentifikovatelné barvy víc do čela a přitáhnul si kabát blíž k tělu. Foukal studený vítr a pár šedivých vlasů co mu trčelo zpod čepice vlály ve větru.

Sněžné tlapky

29. listopadu 2016 v 20:49 Oddechovky
Venku byla obrovská chumelenice. Všude lítal sníh, a když jste se zaposlouchali tak bylo slyšet tajemnou melodii severního větru. Ulice města byli liduprázdné. Když jste nepatrně nahlédli do okna, tak bylo vidět vánoční stromečky a rodiny jak usedají k štědrovečernímu stolu. Jen v jedné z odlehlých budov města se ještě svítilo. Panoval tam pokoj, ale takovým tým studeným až mrazivým způsobem.

Vanoční punč

29. listopadu 2016 v 20:45 Oddechovky
Venku poletoval sníh v těžkých vločkách. Na náměstí se mísila hudba koled a vřava lidí. Celé náměstí bylo ověšené vánočními světýlky a všude i přes třeskoucí zimu vládla hřejivá nálada nadcházejících Vánoc. Bylo tady plno malinkých dřevěných stánků.

Od ručních prací přes stánky se svařákem a teplé lahodě vonicí jídlo. Ve vzduchu byli cítit skořicové trdelníky, lákavě vonicí šunka nebo jemná rumová aroma ze stánků s punčem. Nejideálnější bylo se posadit a pozorovat lidi, jak proudí davem. Zarudlé tváře okolojdoucích, poskakující děti škemrající o laskominy a jiné dobroty. Staré páry jak se opatrně vedli za ruku a nakukovali do stánků.

Oddechovky

29. listopadu 2016 v 20:40



Původní série o vanočních povídkach. Nakonec z toho jsem udělala Oddechovky. Budou tady jednokapitolové povídky co jsem psala na oddech od velkých. Snad vás pobavím nebo zahřeji u srdce. Časem se sem nazbíra taková směs, že asi k oddechu nedojde, takže to už musíte posoudit sami.


Povídky:











Odkaz na příběhy na Wattpadu:





.

Sukuba: Mrcha z podsvětí

29. listopadu 2016 v 20:35 Sukuba: Mrcha z podsvětí
Co když dostanete šanci začít nový život? Bez toho aby jste museli umřít?
Jenom tak pouhou myšlenkou se změnit na někoho jiného. Vystřídat tolik identit kolik můžete.
Zákony vás přestanou zavazovat, starý život necháte za sebou a budete si užívat....
Ale jakou tohle muže mít cenu?
Nevím jakou cenu by jste za to zaplatili vy.
Povím vám jakou cenou za to vše zaplatí Sára.....
Odkaz na příběh: